Na Vsetínsku, konkrétně ve společnosti Agrotech Poličná, zazněla minulou neděli obava ředitele Jindřicha Šnejdrly: „Už by mohlo přestat pršet. Před velkou bouřkou jsme totiž měli problémy s kombajny, jak se pohybovaly po poli,“ uvedl. Přestože sklizeň zatím přinesla průměrné výnosy, je 50 hektarů ozimého krmného ječmene již sklizeno. Podle Šnejdrly se kvalita dosud jeví dobře a nepřítomnost silných dešťů ani krup nepoškodila pole.
Situace je však napjatá. V Zlínském kraji za poslední červnovou neděli spadlo místy až sto milimetrů srážek, což představuje přibližně jednu šestinu ročního průměru. A za červenec spadlo dalších zhruba 200 milimetrů. Ekonom společnosti Zámoraví z Břestu na Kroměřížsku, Martin Gabrhelík, uvádí, že pole čekají na vyschnutí, aby mohla být zahájena sklizeň, což déšť neustále odkládá.
Kombajny v regionu se do pole dostaly teprve včera, kde začaly se sklizní řepky. Pšenice by měla dozrát do týdne, ale předpověď meteorologů zmiňuje další prudké bouřky, které mohou opět celý proces přerušit. Jak uvedl server Intersucho, i přes nadprůměrně vysoké teploty vzduchu budou časté bouřky zajišťovat vysokou půdní vlhkost.
Problémem je vyplavování důležitých látek ze zrn obilovin kvůli častým dešťům. Toto negativně ovlivňuje kvalitu, což může vést k tomu, že místo kvalitního potravinářského zrna dosáhnou zemědělci jen krmného obilí, což znamená ekonomické ztráty. „Obilí vypadá dobře na poli, ale skutečnou kvalitu uvidíme až ve skladu,“ upozorňuje jednatel zemědělské společnosti Doubrava ze Zahaněvic, Martin Luža.
V regionu je již sklizeno asi 13 procent ploch, což je ve srovnání s ostatními kraji v Česku nejdále. Průměrný výnos obilovin je nyní 6,66 tuny na hektar, což je mírně vyšší než loňských 6,47 tuny. U řepky je to letos 2,60 tuny na hektar, zatímco loňský výnos činil 3,49 tuny. Plodiny letos čelí různým výzvám, včetně rychlého růstu kvůli teplému počasí a vlivu jarních mrazů.
Výskyt hraboše, který v minulých letech způsobil značné škody, letos klesl pod prah škodlivosti. V květnu byl jeho výskyt dokonce pod úrovní škodlivosti, což se v posledních letech nestávalo. Podle Ivany Krákové z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, riziko poškození plodin hrabošem kleslo. Přesto zemědělci nadále sledují vývoj a kontrolují pole.
Pro zemědělce je také důležitá výkupní cena. Loni byly ceny nízké, částečně kvůli bezcelnímu dovozu obilí z Ukrajiny, což ztížilo prodej domácí produkce. „Výkupní ceny se pohybují na úrovni jako před třiceti lety. Letos nečekám žádné zlepšení,“ uzavírá Martin Luža z Doubravy.
