Dá se totiž očekávat, že při mnoha budoucích hlasováních se v Evropském parlamentu zase rozdělíme. Navíc není vůbec jasné, co by to mělo přinést ODS. Strana, alespoň tomu nasvědčují všechny dostupné průzkumy, zajistí nějaký zisk menším koaličním stranám a sama sobě podle všeho ubere. Jaký smysl má taková politika, která může odradit některé z těch, co ještě občanské demokraty podporují?
Evropská politika TOP 09 je velmi rozdílná od toho, co chce ODS. Je to vidět už dnes přímo v Evropském parlamentu. Jak moc se například shodnou občanský demokrat Alexandr Vondra a topkař Luděk Niedermayer, který má názorově blízko k Pirátům? Ideové i praktické rozdíly jsou u nich zcela zásadní. Když bude chtít někdo volit v eurovolbách Vondru, proč by měl svým hlasem pro společnou kandidátku volit současně i Niedermayera? Kalkul, že to přispěje koalici SPOLU, se může ukázat jako chybný. Vždyť to, co fungovalo jako „velký AntiBabiš“ ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2021, nemusí právě při rozdílných pohledech na Evropskou unii příští rok v červnu zabrat.
Představme si takový předvolební mítink eurokandidátů SPOLU. Jeden říká – nechci přijetí eura. Druhý tvrdí – už je nejvyšší čas ho mít. Jeden zdůvodní, proč nedělat tak rychle některá opatření související s Green dealem (aby tolik netrpěly některé sektory české ekonomiky), druhý naopak představí plány, jak Green deal ještě uspíšit. Bude něčemu takovému volič rozumět? Těžko. Nebo budou zástupci tří stran koalice v kampani vystupovat vždy jen za svoji stranu a říkat každý něco jiného? K čemu pak bude ta vzývaná koalice?
Jsme v polovině volebního období současné vlády Petra Fialy a vzhledem k nastalé ekonomické situaci není její podpora nijak povzbudivá. Ale to bývá v polovině období téměř obvyklé. Předpokládat ovšem, že do roka či dvou se vše zázračně změní a Česko opět nastartuje daleko silnější hospodářský růst, může být bláhové. Někdo za to pak ponese v příštích sněmovních volbách zodpovědnost. Tu největší samozřejmě předseda ODS a premiér Petr Fiala. Vládní koalice byla zatím při hlasováních v Poslanecké sněmovně i Senátu soudržná a je stabilní. To je úspěch. Ale to neznamená, že ve všem má na některé věci jednotný názor. A názory na Evropskou unii, pokud tedy někdo nechce úplně otočit kormidlem v ODS, stejné rozhodně nejsou. Toho bychom se měli držet dál.
Myšlenka předvolebních koalic, které se týkají ODS, přitom není novinkou. S touto myšlenkou si v roce 2009 hráli Miroslav Kalousek (tehdejší guru TOP 09) a Mirek Topolánek (bývalý předseda ODS). Oba politici byli něčemu takovému nakloněni, protože si v mnohém rozuměli. Ovšem tehdy obě strany souzněly víc, než je tomu dnes, protože topka mezitím zamířila do progresivistických vod. Ale ani kdysi se nakonec ta koalice neuskutečnila, protože narazila na odpor v ODS, mnohým významným členům strany i obyčejným voličům to totiž nedávalo smysl. Tehdy to rychle pochopili jak Topolánek, tak Kalousek a koalici odpískali. Tomu druhému to ve volbách pak výrazně nahrálo.
I dnes se dá odhadnout, komu se společná koalice do eurovoleb vyplatí. Určitě více TOP 09 a KDU-ČSL, kterým jinak hrozí, že by nemusely mít žádné europoslance. ODS bude mít naopak spíše o nějaký ten mandát méně. Záleží na přesném složení kandidátky, jenže svoji roli mohou sehrát i přednostní hlasy. I když se všechny tři strany dohodnou, že svým příznivcům nebudou doporučovat kroužkování, pánem je volič. A ten kroužkovat bude. Pak se můžeme dočkat různých překvapení, která pravděpodobně nemusí být pro některou ze stran SPOLU příjemná. Z toho pak může vznikat podobná pachuť, jako mezi Piráty a STAN po posledních parlamentních volbách.
Hlavním problémem ovšem je, že jedna kandidátka SPOLU do voleb do Evropského parlamentu nedává smysl z ideologického hlediska. A o ideje by přece jen i v politice taky mělo jít.
Před časem jsem v jiném textu pro Reflex.cz přirovnal možnou koalici SPOLU do eurovoleb k sešitému monstru doktora Frankensteina. A tím dle mého názoru zůstává, i když jeho hlavou bude Alexandr Vondra. Obsazení dalších části těla konkrétními kandidáty ponechám na laskavém čtenáři, či spíše voliči. Mnohé z nich může společná kandidátka odradit a odehnat na okraj politického spektra. Mohlo by to být varování před dalšími sněmovními volbami. Ovšem to někteří zejména v ODS nechtějí slyšet.
Autor je senátorem za ODS.
